Stíny minulosti

Stíny minulosti

Byly to dvě znepřátelené primitivní vesnice uprostřed nekonečné písečné pustiny, dříve nazývané Evropa. Tedy spíš menší tábory, než vesnice. A stále řidší a řidší, protože na sebe navzájem pořádali nájezdy, útoky a různé léčky. Nebylo podstatné kvůli čemu, vždycky se našel důvod, třeba zkalená kaluž vody nebo ulovené zvíře. Lidská rasa má válkychtivost v povaze odjakživa. Postupem času se liší pouze dostupnou technologií, jejíž vyspělost je přímo úměrná rozsahu ničení. Kdysi lidé dosáhli takzvaného vrcholu technické vyspělosti, ale díky své povaze se sami zničili svými nejničivějšími zbraněmi, které využívaly samotné síly slunce. Celou planetu i s většinou obyvatelstva obrátili v prach. Zbylé živé organismy zahubilo záření, nebo je přetvořilo na buněčné úrovni v příšerná a zabijácká stvoření. Přežila jen malá hrstka lidí, kteří se stihli schovat do podzemních úkrytů, zvaných Vaulty. Někteří vylezli příliš brzy, v pustině zdivočeli a vytvořili podobné tábory. Zbylí civilizovaní lidé, jako jsme my, odolali zvědavosti a přirozenému nutkání a zůstali v úkrytech dodnes. Lidé tvořící tyto dva tábory za generace a generace strávené v pustině ztratili pojem o civilizovanosti a vrátili se na začátek svého vývoje. Jedné noci však jeden z táborů navštívil prchající zraněný člověk v roztrhané přídělové kombinéze jednoho z Vaultů. Vyprávěl příběh o démonech, jak navštívili jeho domov, jeho Vault, a zabili a roztrhali každého, na koho tam narazili. Jemu se prý podařilo uprchnout, ale oči démonů za sebou cítil každý svůj krok. Ještě před tím, než omdlel, stačil říci „On ti splní všechny tvoje nejnitrnější touhy...“. Vytáhl z kapsy špinavý a zmuchlaný papírek, na kterém byla namalována mapa. Vedla k místu zvanému Monolit. Mezi vesnicemi celkově vládlo nepřátelství, ovšem byla tu výjimka a tou byl milostný pár. Při noční schůzce milenka vyprávěla o cizinci a jeho mapě. Milenec druhý den svolal radu. Měla se uzavřít dohoda s druhým táborem, jelikož hrozilo reálné nebezpečí napadení oněch démonů. Když ale opatrně přicházeli k druhé vesnici, uviděli mrtvá těla, naprosto zohavená torza těl, končetiny a vnitřnosti všude po táboře. Z jednoho ze stanů vyšla postava. Byla celá v černém, v černé kápi, slunce jí mírně osvětlovalo obličej. Byl to člověk, ale příšerně znetvořený. Byl dvakrát tak velký jako normální muž a jeho kůže byla nazelenalá. Skupina se rozběhla podél vesnice a milenec zamířil do stanu, popadnul mapu a utekl pryč. V koutku oka viděl přicházet další černé postavy, tak nepolevil v běhu. Ve svém táboře nabral základní věci, varoval starší před hrozbou a se sdělením, že je zkusí zachránit odešel směrem, který ukazovala mapa. O vesnicích, milenci a démonech už nikdo nikdy neslyšel, ale tam kde měl stát Monolit, je nyní gigantický kráter, se zeskelnatělým pískem a kompletně spáleným okolím.

>Nález pátrací skupiny Skaarj Xo09/9 na Planetě 3a; Kontinent 1, centrální oblast.
>Nález byl zaznamenán na takzvaném holodisku s názvem „Sbírka Klasických Legend Poválečného Období“. Autor Wan Sokoryi, Vault 101.
>Nález bude schválen, registrován a odeslán Hlavní radě Mateřské Lodi Aoo Uy2/89.

Skaarj velitel Krya Ozzg S’Gryn
8.988.14250 (Lokální historický čas 5.11.2854)
Republice Souhvězdí Scorpius - Moc, Sílu a Slávu!

Jaroslav Dubánek (18 let)
2008