Hrajete divadlo?

Čjek se narodí a hnedka chodí do dramatického kroužku. Všichni okolo ho naučí skvělé triky, grimasy, gesta, reakce, nálady, naučí se co funguje a co nefunguje. Naučí se, co by jako měla být pravda a co lež. Co je slušnost a co neslušnost. Naučí se, že je správné bojovat s tím, co není ta jeho pravda. Čjek už není jen hrouda roztomilýho masa, co papá a kaká. Naučí se i přemlouvat a lamentovat. Vyprávět, předstírat, bojovat, manipulovat. Naučí se svůj unikátní charakter s jasnými cíli a hodnotami, strachy a odpovídajícími reakcemi. Stejně jako všichni okolo něj. Bude hrát imrvére, že mu to už ani nepřijde divný. Zvykne si. Povýší na hodnost Standardní dospělý. Gratuluji! Aleluja! Great job! Sieg heil! 위대한 수령! Vyberte si podle toho, v jaké zemi a jaké době do kroužku Čjek chodil.

Někdy se však stane, že Čjek potká někoho, kdo tvrdí, že hrajeme role.
"Cože? Ale tohle jsem já," říká Čjek.
Perfektně vytrénovaný, naprogramovaný syntetický mechanický myšlenkový stroj (rozuměj rozum) odmítá takovou troufalost. Vytrvale bojuje za svou víru, za svou stranu, za svou vlast, za svou identitu, za svou OSOBNOST. Jenže...

Semínko bylo zasazeno. Nyní je to otázkou času, jak dlouho potrvá, než vzklíčí a vyroste. Nakonec ta umělá slupka pukne. Jako když pampeliška roztrhne asfalt. Pravda vždycky přežije i tu nejchytřejší lež. Čjek právě zjistil, že hraje divadlo. Nakonec přestane bojovat, protože nemá význam se bít za něco falešného. Nakonec zjistí, že je někdo jiný.

Kdo? To ví jen on. Vy nakonec budete vědět, kdo jste vy. A takto skončí všechny války, veškerá kriminalita, všechno utrpení.

Na co jsem se to chtěl ještě zeptat...

Jo!

Hrajete divadlo?